V karanténě je nuda. Pořád musíme vymýšlet, co budeme dělat, a tak přišla řada na čmelín. Nejdříve jsme si s dědou nařezali desky, ze kterých jsme stloukli bedýnku, kterou jsme vystlali kočičími chlupy. Mamka vyčesávala kočku celý rok. Čmelín jsme natřeli na žlutozelenou. Hlavní úkol je chytit královnu. Královna se pozná tak, že lítá u země a hledá úkryt kde by si udělala hnízdo. Ta co opiluje, tak ta už hnízdo má. Chytit královnu není jen tak, je hrozně rychlá. Na pomoc jsem si vzal síťku na ryby, ale ani s tou se mi to nedaří. Po několika hodinách jsme přes královnu opatrně přehodili záclonu a vypustili jsme ji do čmelína. Po patnácti minutách královnu vypouštíme ven, ta dvakrát zakrouží nad čmelínem a odlétá. A teď už jenom počkat jestli se k nám do čmelína vrátí.