Kalendář akcí

Žádné události

Anketa

Turnovské kasárny 3. část

Email Tisk

Československá armáda versus Sovětská armáda (1945-1990) - V. Franců, L. Morávková

Po 2. světové válce došlo k rychlé obnově čs. armády na základě spojení zahraničních jednotek a nově vytvořených domácích útvarů. Velení se ale potýkalo s nedostatkem lidských i materiálních zdrojů. Území republiky bylo rozděleno na 4 oblasti a postupně vzniklo 16 pěších divizí, tankový sbor, dělostřelecká divize a 5 leteckých divizí. Reorganizace byla provedena v r. 1947. Únor 1948 však přinesl politické změny i pro čs. armádu. Byla uskutečněna například tzv. očista velitelského sboru (armádu muselo opustit 53% důstojníků). Koncem r. 1950 proběhla reorganizace podle sovětského vzoru. Byla započata výstavba nových svazů a útvarů a byla maximálně zvýšena zbrojní výroba, neboť hrozilo nebezpečí vypuknutí „3. světové války“. Dalším mezníkem ve výstavbě čs. armády bylo podepsání Varšavské smlouvy 14.5.1955, v níž byla zakotvena vzájemná vojenská spolupráce s armádou SSSR. Rok 1958 přinesl novou reorganizaci, která s dílčími úpravami přetrvala až do poč. 90. let. Sovětská armáda se již od poloviny 60. let u nás snažila rozmístit svá vojska. To se jí zdařilo díky událostem srpna 1968. Sověti na našem území postupně rozmístili na 70 000 vojáků, kterým museli ustoupit naši vojáci[1]. Léta 70. a 80. poznamenalo vzrůstající napětí mezi SSSR a USA, takže se počet sovětských vojáků a jejich zbraní u nás stále navyšoval, teprve uklidnění mezinárodní politické situace na konci 80. let přineslo jejich snižování.

Nečekané změny nejen v politické sféře, ale i v armádě přinesla sametová revoluce v r. 1989. Byla zkrácena vojenská základní služba z 24 na 18 měsíců a přijat zákon o civilní službě. Postupně docházelo ke snižování počtu vojáků z povolání a byla podepsána dohoda o stažení sovětských vojsk z Československa do 30.6.1991[2].

 

V červnu 1945 sdělil ministr národní obrany turnovskému zastupitelstvu, že kasárny přiděluje Spojovacímu učilišti (dříve Vojenské telegrafní učiliště), a proto mají být vyklizeny. Znamenalo to vystěhovat rodiny, které zde bydlely během války. S učilištěm měla přijít i vojenská ruská mise, vojenská akademie, škola pro záložní důstojníky, škola pro spojovací technické svazy, škola pro spojení telegrafní všech oddělení vojska, takže bylo potřeba ubytovat v podnájmu 80-100 důstojníků. Konec roku 1945 s sebou však přinesl problém s udržením tohoto učiliště v Turnově. Zastupitelstvo jednalo i v dalším roce s ministerstvem obrany o jeho udržení ve městě a slíbilo provést požadované adaptace kasáren, ale nakonec se učiliště odstěhovalo. V kasárnách zůstal spojovací pluk 1[3]. Tento útvar vznikl v létě 1945 v Turnově pro potřeby velitelství 1. oblasti. Na základě dekretu prezidenta republiky byl 6.11.1945 pojmenován útvarem „Hrdiny Sovětského svazu kapitána Otakara Jaroše“. V roce 1950 se pluk přemístil do Prahy, kde byl převeden do podřízenosti velitelství 1. vojenského okruhu[4].

Do Turnova se také vrátil náhradní prapor pěšího pluku 44. Tento pluk obnovil svou činnost v létě 1945 v Liberci a stal se součástí královéhradecké 14. pěší divize. Dne 1.10.1945 byl útvar přečíslován na pěší pluk 30. V Liberci bylo umístěno plukovní velitelství, II. a III. pěší prapor, zatímco I. pěší prapor sídlil v České Lípě a náhradní prapor, jak už bylo zmíněno, v Turnově. V roce 1947 došlo ke sloučení tohoto pluku s pěším praporem 44 a byl vytvořen nový pěší pluk 36 se sídlem v Mladé Boleslavi, kam záhy odešel i turnovský náhradní prapor[5].

Bohužel dobové prameny o situaci v turnovských kasárnách po roce 1948 mlčí, a proto byly využity alespoň kusé informace nalezené na webových stránkách www.vojenstvi.cz.

 

V letech 1950 až 1968 v Turnově působily tyto vojenské posádky:

-          22. minometná brigáda Turnov (1950-1956), v roce 1956 přeměněna na 22. těžkou minometnou brigádu Turnov, která byla v roce 1958 zrušena[6]

-          361. dělostřelecký pluk[7] – vznikl sloučením dělostřeleckého pluku 52 z Bruntálu a dělostřeleckého oddílu 254 z Hradce Králové, nejdříve sídlil v letech 1950-1958 v Mladé, od roku 1958 až 1968 v Turnově, poté byl převelen do Uherského Hradiště (1968-1988), protože do Turnova byla umístěna sovětská posádka, od roku 1988 působili dělostřelci v Hranicích na Moravě – dnes je to 76. dělostřelecký oddíl[8]

-          3. raketometný oddíl – vznikl 1.5.1951 v Mladé a byl podřízen 3. tankové divizi, redislokován v roce 1958 do Turnova, od 31.8.1961 včleněn do složení 361. dělostřeleckého pluku[9]

-          80. cisternový prapor v letech 1961 – 1968

Vedle vojenských posádek fungovala v Turnově v letech 1951 – 1968 posádková správa a v letech 1951 (1954) – 1960 okresní vojenské(á) velitelství (správa)[10].

 

                Vojska Varšavské smlouvy se na našem území rozmístila v noci z 20. na 21. srpna 1968. Kolem půlnoci překročily první kolony sovětských a polských jednotek severní hranice Československa. Podle slov pamětníků přijely do Turnova jako první polské jednotky, které se zastavily na Hruštici, až 22. srpna. Opozdily se prý, protože se ztratily a místo do Turnova jely do Trutnova[11].

A tak Turnov zůstal jediným městem v republice, které nebylo dne 21. 8. vojensky obsazeno, přitom kolem města projížděly vojenské kolony okupantů. Druhý den nařídil velitel turnovské posádky, aby byly zataraseny děly brány jak horních, tak dolních kasáren, a vydal rozkaz k bojové pohotovosti. Do kasáren přicházeli turnovští občané a buď chtěli dobrovolně na vojenské cvičení, což bylo bez povolení okresní vojenské správy nemožné, nebo alespoň vyzývali vojáky, aby je nezklamali a postavili se na odpor. Vojáci nezklamali. Sami sepsali prohlášení proti okupaci, které většina z nich podepsala. Poté ho vozidlem odvezli do Prahy. Text prohlášení byl dne 23.8.1968 otištěn v Pojizerských listech[12] a Rozvoji a později se stal důvodem pro kádrová opatření u dělostřeleckého pluku[13].

Napětí vyvrcholilo dopoledne 23.8.1968, kdy polští obrněnci obklíčili kasárny[14]. Na polích na Hruštici a nad Farářstvím byl sešikován val z hlavní děl v palebném postavení prokládaný obrněnými vozy. Další technika byla umístěna nad dnešní Lidickou ulicí. Sebemenší podnět k zahájení palby by znamenal zkázu nejen kasáren, ale i města[15].

Polskému velení se při příchodu ke kasárnám vůbec nelíbila děla umístěná v jejich branách, a proto ihned začalo s českou stranou vyjednávat. Požadovalo okamžité stažení děl a odevzdání zbraní. Česká strana to odmítala a napětí se přiostřilo. Situace se bohužel po několika dnech změnila, a to díky veřejnému projevu prezidenta Svobody a tajemníka A. Dubčeka[16]. Oba vyzývali ke klidu a návratu k normálnímu životu. A tak se vojenské velení se zástupci města sešlo s polskou stranou a jednalo za zavřenými dveřmi. Zanedlouho byla z bran kasáren stažena děla, byl vydán zákaz opouštět kasárny atd. Polští vojáci s technikou dále zůstali na svém místě u kasáren. Pro ubytování a stravování mužstva byly postaveny obrovské vojenské stany. Pouze důstojníci byli ubytováni v hotelu Slávie[17].

Tento stav trval do 28.9.1968, kdy ministr národní obrany vydal rozkaz, aby čs. jednotky uvolnily vybrané vojenské prostory pro potřeby sovětského vojska[18]. I Turnov byl zařazen mezi 33 posádkových měst, která musela uvolnit kasárny. Vojáci čs. armády se tedy 28.9.1968 rozloučili s turnovskými občany. Následovalo balení všeho od střeliva až po písemnosti a k přemístění do nového působiště v Uherském Hradišti došlo dne 7.10.1968[19]. V říjnu byly polské jednoty okupující Turnov vystřídány sovětskými.

Poslední vojenskou posádkou v turnovských kasárnách[20] se tedy od října 1968 do května 1990[21] stala 185. raketová brigáda tzv. Střední skupiny sovětských vojsk. Ta disponovala starším raketovým systémem 9K72 „Elbrus“ (SS-1c Scud B), přičemž měla ve výzbroji 12 odpalovacích zařízení 9P117M na podvozku automobilu MAZ-543 a blíže nezjištěný počet raket 9M72 o doletu 280 km. K posádce patřila raketová základna Vesecko a střelnice Ohrazenice[22]. Posádkové velitelství bylo umístěno v hotelu Karel IV. Sovětská posádka dále využívala například budovu dnešního kina, kterou si vojáci sami postavili, aby jim sloužila jako posádkový klub, a budovu bývalého ONV naproti dnešní základní škole. V budově dnešní školičky ZŠ byla umístěna 54. sovětská škola v Turnově. V prostoru horních kasáren vyrostl dvanáctipodlažní panelák pro rodiny vojáků[23]. Celkem k 1.5.1990 využívala sovětská armáda 55 budov a objektů v Turnově, Daliměřicích, Ohrazenicích a Vesecku, z toho 13 objektů bylo vybudováno v letech 1968-1986[24].

Obyvatelé Turnova se k novým hostům většinou chovali chladně. Trápily je především stálé noční jízdy sovětské techniky po ulicích, ale i zpupnost některých důstojníků atd. Napětí a nervozita sílila v citlivých chvílích, např. v době pohřbu J. Palacha, v den výročí okupace[25]. Místní školy musely začít spolupracovat se sovětskou posádkou a s 54. sovětskou školou v Turnově, a to ve formě besed s vojáky, besídek, dopisování si s dětmi ze SSSR,…[26].



[1] V r. 1969 došlo k reorganizaci čs. armády – výrazné snížení počtu vojáků.

[2] Podrobněji na www.vojenstvi.cz – Čs. armáda poválečná. Vojenské dějiny Československa (1945-1955), V. díl. Praha, Naše vojsko 1989.

[3] SOkA Semily, f. Archiv města Turnov, Zápisy… 1945, neuspořádáno, schůze 15.6.1945, 18.9.1945, 20.11.1945 a Plenum… 1946, neuspořádáno, schůze 21.6.1946, 30.8.1946.

[4] Další osudy pluku: Dnem 9.5.1955 bylo pojmenování útvaru upraveno na 1. Ružomberský spojovací pluk hrdiny Sovětského svazu kapitána Otakara Jaroše. V létě 1958 pluk přešel do složení vojsk 1. armády a v září 1959 se přesunul do Kralovic. V létě 1960 se útvar opětovně přestěhoval a jeho novým posádkovým městem se stal Beroun. Zde 1. spojovací pluk setrval do září 1979, kdy byl redislokován do Plzně. Dnem 1.1.1992 proběhla reorganizace pluku na 3. spojovací brigádu (bez čestného nebo historického názvu). V březnu téhož roku se uskutečnilo přemístění svazku do Ružomberoku a podřízení Vojenskému velitelství Východ. Rozkazem prezidenta republiky byl 20.10.1992 brigádě propůjčen historický název „Ružomberská“. Od 1.1.1993 se svazek stal součástí Armády Slovenské republiky. Viz www.vojenstvi.cz – dotaz č. 427.

[5] Velitelství pluku 36 se společně s II., III. pěším praporem a náhradním praporem nacházelo v Mladé Boleslavi, I. pěší prapor zůstal v České Lípě. Viz www.vojenstvi.cz – dotaz č. 800.

[6] Tamtéž.

[7] Pluk měl 110 vojáků z povolání, 300 vojáků základní vojenské služby a v létě se vždy počet zvýšil o dalších 100 vojáků v záloze, kteří procházeli vojenským cvičením. Cvičiště měli na Vesecku, pokud se střílelo ostrými náboji, taky se cvičilo ve vojenském prostoru Ralsko, Brdy a Doupov. Pluk byl podřízen 13. tankové divizi s velitelstvím v Mladé u Milovic. Viz Ištvánek, B.: Dělostřelecký pluk Fastovský v Turnově. In: Pojizerské listy, roč. 75, č. 32, 7.8.2002, s. 7.

[8] www.vojenstvi.cz – Představujeme útvary AČR.

[9] Tamtéž – dotaz č. 365.

[10] Tamtéž – dotaz č. 550. Okresní vojenská správa pravděpodobně zanikla po zrušení okresu Turnov v roce 1960. V tomto roce totiž došlo ke sloučení okresů Turnov, Semily a Jilemnice v jeden okres se sídlem v Semilech.

[11] Kolem příchodu polských okupačních jednotek do Turnova stále panují nejasnosti. Nové poznatky by pravděpodobně přineslo prostudování polských pramenů k srpnu 1968.

[12] Městský výbor NF v Turnově vydal první ze šesti čísel Pojizerských listů, zastavených po únoru 1948. Viz Karpaš, R. a kol.: Stalo se na severu Čech 1900/2000. Liberec, Nakladatelství 555 2001, s. 126.

[13] Podrobněji: Ištvánek, B.: 21. srpen a další dny 361. dp. In: Pojizerské listy, roč. 75, č. 34, 21.08.2002, s. 7.

[14] Zajímavé je, že B. Ištvánek uvádí jako datum vstupu polských jednotek do Turnova až 27.8.1968. Dále na tyto události vzpomíná i bývalý desátník VÚ 3285 Turnov Vítězslav Hejduk ve článku „Jak jsem se stal parlamentářem“, který publikovalo Turnovsko v akci 17/2008.

[15] Petrušková, J.: Trvale drásavá vzpomínka na 21. srpna 1968 v Turnově. In: Od Ještědu k Troskám 4/2008, s. 272-3.

[16] Ve dnech 23.-26.8.1968 proběhlo v Moskvě složité jednání československé a sovětské politické reprezentace, které skončilo podpisem tzv. moskevského protokolu.

[17] Ištvánek, B.: 21. srpen a další dny 361. dp…, s. 7.

[18] Pecka, J. a kol.: Sovětská armáda v Československu 1968-1991. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1996, s 32.

[19] Karpaš, R. a kol.: Stalo se na severu Čech…, s. 126. Ištvánek, B.: Dělostřelecký pluk v Uherském Hradišti. In: Pojizerské listy, roč. 75, č. 35, 28.8.2002, s. 7. – autor zde blíže popisuje počátky pluku v novém působišti.

[20] Kasárny nesly jméno J. Švermy.

[21] Odsun sovětské posádky z Turnova probíhal v údobí od února do května 1990. Poslední vojáci odjeli 28. května 1990.

[22] www.modely.cz/airshow/posadky.htm

[23] Dvanáctipodlažní panelák, pětipodlažní panelák, prodejna a čajovna sov. armády, laboratoře včetně skladu PHM patřily mezi tzv. „černé stavby“ vybudované sov. armádou bez povolení.

[24] Pecka, J.: Odsun sovětských vojsk z Československa 1989-1991. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1996, s. 163.

[25] Navrátil, I.: K událostem let 1968-1970 v semilském okrese II. díl. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší, sv. 7, 1994, s. 99.

[26] Školní kronika 3. ZDŠ – zápis ze školního roku 1970/1, 1971/2, 1972/3.

 
poslední mesíc listopad 2018 příští mesíc
Po Út St Čt So Ne
week 44 1 2 3 4
week 45 5 6 7 8 9 10 11
week 46 12 13 14 15 16 17 18
week 47 19 20 21 22 23 24 25
week 48 26 27 28 29 30

Novinky

Suplování v programu Bakaláři zde.

 

Pro školní rok 2018/2019

Rozdělení budoucích prvňáků do tříd k nahlédnutí ZDE

Rozdělení nových žáků do budoucích 6. tříd ZDE

 

Seznam našich nejúspěšnějších žáků ve školním roce 2012/13 naleznete zde.

 
copyright 2010 Martin Ehmig